Kostel sv. Víta byl postaven v letech 1407 – 1439 (na místě staršího gotic. kostela z r. 1309). Pozdně got. Kruchta je z r. 1500. Kostel sv. Víta je síňovým trojlodím s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnými patrovými sakristiemi po obou stranách, s kaplemi Vzkříšení a sv. Jana Nepomuckého a předsíní na severní straně. Presbytář je zaklenut síťovou žebrovou klenbou podle vzoru kostela sv. Jiljí v Milevsku (tři pole a pětiboký závěr). V západním průčelí kostela je vystavěna věž, opatřená v přízemí hranolovými románskými okénky, v horních patrech osmiboká. Poslední patro věže je pseudogotické a pochází z let 1893 – 1894.

Historie a stavební vývoj kostela jsou neodmyslitelně spjaty především se dvěma šlechtickými rody – Rožmberky a Schwarzenbergy, kteří z Českého Krumlova učinili své sídelní město a kostel sv. Víta tak představoval hlavní svatostánek Rožmberského dominia a Krumlovského vévodství. Kostel byl několikrát upravován i za vlády Eggenberků.

Po smrti předposledního vladaře domu rožmberského Vilém z Rožmberka roku 1592 byla vystavěna uprostřed presbytáře hrobka a nad hlavní oltář umístěn Rožmberský jezdec. Mohutnost hrobky a její umístění přímo před oltářem bylo dlouhou dobu trnem v oku místním jezuitům, kteří poukazovali na to, že byl bývalý vládce Dominia přirovnáván Bohu. Především však hrobka překážela bohoslužbě. Rožmberský jezdec byl odstraněn již roku 1621, ale další demolici zabránila poslední Vilémova žena Polyxena. K úplnému odstranění hrobky se opět schylovalo již v roce 1670, což však naprosto odmítl tehdejší krumlovský vévoda Jan Kristián I. Konečnému odstranění nadzemní části hrobky tak bylo vyhověno až během Josefínských reforem roku 1783.

V kapli sv. Jana Nepomuckého se zase nachází hrobka srdcí Schwarzenbergů, vévodů krumlovských.