Mimořádná selskobarokní lidová architektura 1. poloviny 19. století s výraznou urbanistickou funkcí pro podobu vsi. Čtvercová kaple západně od návsi při silnici směr Pořežany. Z vyprávění Vojtěcha Bočka nar. 1867 a Františka Bočka nar. 1910 o kapličce: Pověst vypráví, že na místním poli kdosi vyoral sošku Alžběty s dukáty v pokladničce, tedy i s pokladem.  I usnesli se sousedé ve vsi postavit kapličku a zasvětit ji právě sv. Alžbětě a vyoranou sošku do ní umístit. Podle rozhodnutí sousedů se také stalo, kaplička byla vystavena a vysvěcena i s nalezenou soškou. Okolo kaple vysázeli věřící lípy, které dnes čítají stejně 180 let. Také byl do věžičky zavěšen zvon. Vypadá to jako by v pořežanské kapličce byl zvon již odpradávna. I když se během I. světové války zvony z kaplí kostelů brali a armáda je používala na výrobu dělových koulí, ten v Pořežanech se dochoval. Obyvatelé se báli, že zvon bude použit stejně jako další, a tak se odhodlali k riskantnímu podniku. Zvon ukryli. Sousedé ho schovali za vsí „U Snopků“. V místech, kde Snopkovi měli pec na pálení cihel. Ta se nacházela v nepřístupné rokli, kam vedla jen úzká polní stezka. Tam zvon bez úhony přečkal celou I. světovou válku. Za II. světové války se již sousedé k takovému činu neodhodlali. Všichni se báli, protože Hitler vše přísně trestal a za takovýto čin hrozilo zastřelení. Pořežanský zvon však měl štěstí a ukraden nebyl, takže jej v kapličce můžeme vidět dodnes.